Galerie 1
VŠUP
10. 7.–14. 9. 2002
Obrátili jsme se na sebe jako na objekty svého zájmu. Těžíme z toho, co jsme. Mnohaleté probdělé noci, promyté nádobí, nedostatky času a peněz, strach o blízké a starosti v nás vytvořily mnohovrstevnatá hluboce založené ložiska. Z nich teď těžíme. Na povrch rozdílné individuality – překvapivě zjišťujeme, že již kousek pod povrchem jsme napojeni na společné vrstvy, které jsme však vytvořil každý sám. Autorství děl je od této výstavy společné.
Pozorujeme tu zvláštní sociální mimočasovou souběžnost, která z nás činí nositele obecných hodnot, činí z nás nadlidi – rodiče, kteří jsou schopni vyslovovat pravdy. Rodiče, kteří také ví o tajemném procesu přeměny duchovních a duševních hodnot a veličin v objekty trojrozměrného materiálního světa. Vypozorujeme stopy lásky zakódované v množství špinavého prádla k vyprání. Coby umělci transponujeme tyto předměty v objekty, především jejich vyjmutím, zvýrazněním nebo převedením do jiných materiálů.
Uvědomujeme si nesmírný sdělný potenciál svého poslání i jistou povinnost, proto výstavu koncipujeme jako nabídku. Pro objekty je typický určitý stupeň komercializace, jsou zabalené a vystavené ve více kopiích. Hnací myšlenkou projektu je touha nabídnout předměty, dostat je do domovů dosud nedotčených fenoménem partnerství a rodičovství. Domníváme se, že v tomto prostředí pak proběhne opačný proces a z objektů se začnou uvolňovat ony naakumulované duchovní a duševní hodnoty. Nabízíme své „přebytky“, velmi koncentrované deriváty podstaty jedinečné a všeobecné zkušenosti rodičovství a touto nabídkou chceme ostatním umožnit navodit si nainstalováním objektů ve svém prostoru onen metafyzický zážitek.
Matky a Otcové – množstevní sleva
Sýpka klenová (v rámci výstavy VŠUP)
Ve snaze přiblížit svobodným párům zkušenost tvořících rodičů, vytvořili jsme objekty, kterým porozuměli především zasvěcení alias umělci v podobné situaci. Vznikl tak nonverbální jazyk výtvarných děl.
