2. koncert MaO band „Na souši“ v rámci projektu Život s handicapem v Čimelicích
Čimelice
22. 9. 2001
Matky a Otcové band za dobu svého trvání uskutečnil dva koncerty – úvodní a závěrečný. I přes nevysoký počet nám tyto koncerty přinesly barvité zkušenosti, např. tu, že při hraní venku bez odposlechů linka každého z nás odběhne volně do krajiny a my se už nikdy nepotkáme v rytmu. V předtuše hudebního fiaska pokusili jsme se akci podpořit vizuálně a stylizovali jsme se kostýmy do mořského světa plného panen, jejich dětí, žab a utopených plavců.
CESTA NA STAGE
KONCERT
Manželka
Já mám jenom jednu,
já mám jenom jednu
nohu
Já mám jenom jednu,
já mám jenom jednu
ruku
Já mám jenom jedno,
já mám jenom jedno
oko
Já mám jenom jedno,
já mám jenom jedno
ucho.
Není to však moje vina,
jsem tvá drahá polovina.
Mám jenom půlku,
mám jenom půlku
starostí.
Mám jenom půlku,
mám jenom půlku
bolestí.
Mám jenom půlku,
mám jenom půlku
neštěstí.
Není to však moje vina,
jsem tvá drahá polovina…
Nádobí
Ráda chodím krajinami,
ticho lesa vnímám,
boty rosou rozmáčené,
přitom zapomínám, že
páchne…
Příbojem se nechám zmítat,
moře tělo hladí,
sluníčko mě připaluje,
vůbec mi nevadí, že
páchne…
Páchne,
nádobí po dvou dnech páchne.
Páchne,
nádobí po dvou dnech páchne.
Kdo ho zase neumyl?
Na sobě mám nové šaty
z modrého saténu,
pusu krásně nalíčenou,
jen si nevzpomenu, že
páchne…
Nechám si od tebe říkat,
že jsem tvoje zlato,
celou noc chci s tebou býti
a nemyslím na to, že
páchne…
Páchne,
nádobí po dvou dnech páchne.
Páchne,
nádobí po dvou dnech páchne.
Kdo ho zase neumyl?
Ty můj malý drobečku,
ty už zase nejíš!
Maminka je přece tady,
tak čeho se bojíš!
Nekřič! Neplač!
Spinkej! Netlač!
Necháš tam tu lopatičku!
Doběhni si pro míč!
Umyj si svoje ručičky,
hrozně tady sviníš!
Čurej! Kakej!
Nebuď malej!
Máš napsané úkoly?
Už hodinu tu sedíš!
Černají ti všechny zuby,
špatně si je čistíš!
Vstávej! Usni!
Už mě neštvi!
Nemáš tady uklizeno,
tak kam zase běžíš!
Dej od toho pracky pryč,
nebo všechno zkazíš!
Ticho! Klid!
Chci teď mít!
Poslouchej mě trochu přece,
na co to furt čumíš!
Kam to zase jdeš a s kým?
Doufám, že se vrátíš…
Buď už zticha!
Bolest břicha!
Drzý fracku!
Dám ti facku!
Šedé vlasy
za co asi!
Monstrum
music a la Iggy Pops Passenger
I.
Snadno se utopíš
v hlubinách očí mých,
na zrádné útesy /jó/
lásky mé narazíš. /jó/.
Ta tvoje lodička
z prkýnek ztlučená
snadno se roztříští /jó/
o moje ramena. /jó/
Pádlo ti přerazím
úderem ocasu,
aby sis nemyslel,
že ho mám pro krásu.
Mé lesklé šupiny,
když vezmeš do dlaní,
ostrými výběžky
náruč ti poraní.
Já volám: Plav, plav, plav, plav, lav, lav, lav, lav.
Tak honem plav, plav, plav, plav, lav, lav, lav, lav.
II.
Pozor když v hlubinách
začne zní muzika,
můj hlas se zapíchne
jako šíp do ticha.
Do mozku vyryje děsivé obrazy,
uvidíš například vodníka na hrázi,
uvidíš trosky lodí čnít,
tam kde dřív býval Jižní kříž,
uvidíš vlny hořící
na vesnici se valící,
a všechny zrádné mělčiny
pokryjí se mrtvými
rybami, sny a přáními,
Já volám: Plav, plav, plav, plav, lav, lav, lav, lav.
Tak honem plav, plav, plav, plav, lav, lav, lav, lav.
III.
Ale když na háček
tučného červa dáš,
nemůžu odolat
a za chvíli mě máš.
Pak žádné cavyky,
udělej to honem,
nejlepší totiž jsem
na másle s citronem.
Já volám: Plav, plav, plav, plav, lav, lav, lav, lav.
Tak honem plav, plav, plav, plav, lav, lav, lav, lav.