arrow

Co bychom byli bez dětí

galerie C2C, La Fabrika
Praha – Holešovice
září 2007

Výstava je výslednicí našeho sebe analytického a socio analytického průzkumu, kdy jsme se zabývali možnou existencí hypotetických šťastnějších variant našich životů.

V seriálu Červený trpaslík /Red Dwarf/ se v určitých dílech rozvíjí myšlenka, že každé naše rozhodnutí zakládá alternativní vesmír, ve kterém se realizuje zamítnutá varianta reality.

V návalu povinností a stresu, který s sebou nese život mezi rodinou, ziskovou činností a uměním, máme tendenci nabývat podvědomě přesvědčení o nespravedlivosti a nezaslouženosti svého současného stavu. Zdá se nám, že to v čem žijeme, jsme si zcela jistě nemohli sami dobrovolně vybrat. A tak bezděčně začínáme předpokládat existenci mnoha alternativních možností, založených na našich lepších rozhodnutích, mnohem lepších než jsou ta stávající.

Ve svých výzkumech jsme se snažili existenci těchto hypotetických lepších světů doložit nebo vyvrátit.

Výstava „Co bychom byli bez dětí?“ je sochařskou vizualizací jedné podsložky problému.

„Co bychom byli bez dětí?“ je povzdech rovnající se akustické konstantě napomáhající uchovat si v sobě iluzi výjimečnosti či dokonalosti. Děti lze velmi dobře považovat za objektivní a pochopitelnou příčinu nedosažených cílů, nesplněných snů či nespokojenosti s vlastním výkonem nejen na poli umění. Ať už je podstata jakákoli, je pravda, že bezdětní, ač objektivně jsou mnohem více svými pány, nedisponují takto věrohodnou omluvou vlastní nedokonalosti.